Chomutovský plavec Tomáš Franta na právě skončeném mistrovství Evropy juniorů opět ukázal, jak skvěle se dokáže připravit na vrchol sezony. V maďarském Hódmezővásárhely překonával rekordy osobní, české juniorské i seniorské. Dvakrát se probojoval až do finále, ve kterých obsadil páté a šesté místo. „Stále tomu nemůžu uvěřit,“ říkal krátce po návratu domů.

Tomáš Franta se představil ve všech znakařských závodech a ve všech přepisoval historické tabulky. Svá předzávodní slova – „do závodů budu chodit s tím, že se musím prát už od rozplaveb o každou setinku, protože kluci tu jsou opravdu rychlí“ – naplňoval hned od začátku.

Jako první se představil ve své nejsilnější disciplíně – na stometrové trati. Neponechal nic náhodě a již v rozplavbách se předvedl velmi kvalitním časem s nepatrným odstupem od svého vlastního české rekordu a postoupil do semifinále ze šestého místa. V něm již rekord o 16 setin překonal a do finále postoupil opět z šestého místa. Ve finále pak z času dokázal obrat dalších 34 setin, obsadil páté místo a časem 54,88 se jako první český plavec dostal na 100 metrů znak pod hranici 55 vteřin.

„Ze stovky, která je mojí hlavní disciplínou, mám samozřejmě největší radost. Měl jsem v hlavě takový sen, že bych se chtěl konečně dostat pod hranici 55 vteřin a to, že se mi to ve finále vážně podařilo, je až neskutečné,“ povídá nadšený Franta.

Další den plaval 200 metrů znak. V rozplavbách obsadil sedmé místo v novém dorosteneckém rekordu 2:01,29 a bezpečně postoupil do semifinále. V něm, přestože vylepšil svůj dopolední čas téměř o půl vteřiny na 2:00,80, obsadil devátou (první nepostupovou) příčku a paradoxně ani nezaplaval dorostenecký rekord. O tři desetiny dříve totiž ve vedlejší dráze dohmátnul jiný český reprezentant, Tomáš Ludvík.

„Dvoustovka je už sama o sobě obtížná a dá se říct, že od ní jsem očekával nejmíň. Dost mě pak překvapilo, že jsem si zlepšil osobák o vteřinu. Velký podíl na tom ale má Tomáš Ludvík, se kterým jsme plavali v semifinále hned vedle sebe a vyhecovali jsme se takovým způsobem, že jsme našim časům po doplavání ani nemohli uvěřit.“ Pochvaloval si Franta souboj s reprezentačním kolegou.

Na závěr se představil na padesátimetrovém sprintu. „Padesátka je hop, nebo trop – Buď to sedne, nebo ne,“ říká o nejkratší plavecké distanci. Chomutovskému plavci sedla – obsadil sedmé místo a časem 25,93 překonal vlastní český rekord a se stal prvním českým plavcem, který se vešel pod hranici 26 vteřin. V semifinále zaplaval čas 26,03 a doplaval stejně jako na dvoustovce devátý. Finále ale z pozice prvního náhradníka přesto plaval, protože se z finále odhlásil maďarský reprezentant. Oprávněnost své dodatečné účasti ve finále potvrdil šestým místem (26,03).

„Ráno mi to vyšlo skoro dokonale, v semifinále jsem pak měl docela dost štěstí. Po doplavání jsem byl až desátý, ale jednoho diskvalifikovali a druhý se odhlásil, takže mi finále tak trochu spadlo do klína,“ směje se spokojený Franta.

Tomáš Franta byl také součástí štafet. Ve smíšené polohové štafetě na 4x100 metrů obsadili společně s Karolínou Šimkovou, Davidem Nollem a Barborou Seemanovou deváté místo a v čistě mužském podání pak kvarteto Tomáš Franta, Martin Bejček, David Noll a Jakub Karl doplavalo patnácté.

Na závěr ještě ve stručnosti zhodnotil celé své vystoupení na šampionátu. „Cítil jsem se sice dobře připravený na tyto závody, ale že to bude až takhle dobré, to jsem nečekal. Páté a šesté místo, k tomu vylepšené české rekordy v mých hlavních disciplínách a parádní osobák na dvoustovce. Jsem opravdu rád, jak to dopadlo.“